FASHION REVOLUTION ANEB JAK NA UDRŽITELNÝ ŠATNÍK?

Fashion Revolution je mezinárodní iniciativa, která vznikla v Londýně v přímé reakci na pád bangladéšské oděvní továrny Rana Plaza 24. dubna 2013. V jejích troskách zahynulo 1130 lidí a více než 2500 dalších bylo zraněno. Od té doby si každý rok ve více než 100 zemích po celém světě připomínáme tuto událost jako memento toho, že se módní průmysl stal neudržitelným - a že je na nás jako konzumentech, abychom tento systém změnili k lepšímu.



K tomuto popisku není co dodat. Jako konzumenti jsme dnes a denně vystavováni reklamám a trendům. Trh ovládají nadnárodní značky v rukou pár vyvolených. Jeden by si mohl myslet, že my, obyčejní smrtelníci, nemůžeme nic ovlivnit nebo změnit. Ale pravdou je, že každý z nás má možnost volby. A pokud se naučíme vědomě přemýšlet nad svými nákupními návyky, a pomůžeme s tím i našemu okolí, změnit se může mnohé.


Toto hnutí je toho zdárným příkladem, kdy se kromě protestů a pochodů idea šíří i sociálními sítěmi. Nakupující vyzývají značky prostřednictvím #whomademyclothes (kdo vyrobil mé oblečení?) k reakci. Dávají tak najevo, že je původ zboží zajímá a dožadují se transparentnosti. A jak se můžete přesvědčit ve výkazech z předchozích let, daří se to:


Tématu se chopila i světoznámá média jako Vogue, The Guardian. The Independent, po celém světě se k němu napsalo více než 2000 článků. Z Indexu módní trasnparentnosti vyplývá, že značky pomalu ale jistě mění svůj přístup a sdílejí více informací o původů materiálů a podmínkách pracovníků. Takže pokud máte jakékoliv pochybnosti, jestli mají vaše volby dopad, tak veřte, že mají!


A teď se vrhněme od problému k řešení, protože hashtag na instagramu ke změně nestačí. Změna musí začít u vás v hlavě, a následně se promítnout do vašeho šatníku i zbytku domácnosti. Sdílím s vámi svůj osobně odzkoušený návod, protože si netroufám doporučovat nic, čím jsem si sama nepřošla:


  1. Regenerace šatníku, nebo duše? Tenhle prvotní krok na mě působil jako jakýsi očistný rituál. Vyndala jsem všechno ze svých skříní a šuplíků na jednu hromadu. A tu na mě koukaly - kousky, které mi nebyly, které mi neseděly, které mi připomínaly moje nedokonalosti nebo problémy se sebevědomím. Několikatery šaty na společenské akce, na které nechodím, džíny, do kterých určitě ještě zhubnu, značka, kterou jsem záviděla kolegyni. Jednoduše to byla hromádka mých bolestí a strastí, zhmotněná v oblečení. V ten den jsem se rozhodla, že si zasloužím nosit to, v čem se cítím dobře, co mi sedí střihem, barvou i velikostí. Toto rozhodnutí pro mě bylo tím nejdůležitějším krokem a myslím si, že pomůže i vám. Zároveň jsem se při pohledu na cedulky se zemí původu poprvé hluboce zamyslela nad lidskou i ekologickou stopou, kterou sebout takovéhle nakupování nese.

  2. Třídění Osvědčila se mi metoda 4 hromádek - nechat, vyhodit, darovat/prodat, a nerozhodnuto. - Nechat - sem jsem dala kousky, po kterých jsem sahala nejčastěji, byla to tedy snadná volba. Cítila jsem se v nich dobře, sama sebou, a byly v dobrém stavu. Hromádka byla plná tmavých barev, balvny a viskózy, a převážně volnějších stříhů. - Vyhodit - na tuto hromádku patřilo poškozené oblečení, které se nehodí ani darovat. - Darovat/prodat - tohle byla moje největší hromádka. Byly na ní ty večerní róby, boty na podpatku, malé oblečení, a pak hlavně oblečení z akrylu, polyesteru, těsné kousky, a křiklavé nebo pastelové barvy. A přiznávám, že to byla hromada pěkně drahá. - Nerozhodnuto - u některých věcí jsem si nebyla jistá. Dala jsem se do krabice mimo šatník a rozhodla se, že ty, po kterých půl roku nesáhnu, také daruji. Z celé krabice jsem do svého každodenní šatníku přesunula jen 2 kousky, ale i tak to pro mě mělo smysl.

  3. Organizace šatníku Zjistila jsem, že mám tendenci přehlížet cokoliv, co není pověšené. Proto jsem pověsila většinu svých věcí a ujistila se, že ty ostatní jsou lehce přístupné a viditelné. A také jsem koupila kvalitnější ramínka, aby se oblečení napoškodilo. Zamyslete se také, jaký styl ukládání je pro vás nejlepší, cílem je mít pohodlný přístup a přehled.

  4. Hlavně nespěchejte zpátky do obchodu! Tady si dejte pozor, abyste při pohledu na svůj pročištěný šatník neměli tendenci vyřazené oblečení hned nahradit. Ve skutečnosti jste tu hromadu vyřazených věcí stejně nenosili, a váš reálný šatník se tedy nezmenší! Dejte si čas na pozorování svých preferencí a šatník doplňujte pomalu a uvědomělě. Kolik toho jeden člověk stejně unosí? Já mám po 3 letech od velkého třídění na bežné nošení tyhle kousky: 5x šaty 3x sukně 4x kalhoty 4x bunda/kabát 2x svetr 4x kardigan 11x trika/košile Celkem 33 ks K tomu mám doplňky, 9 párů bot, a zvlášť mám oblečení na doma a na sport.

  5. Hledejte svůj styl a buďte nekompromisní Sepište si, co nosíte nejraději a oslavujte to každý den. Jsou to džíny a tenisky, nebo sukně a šaty? Jsou to barvy a vzory, nebo jemná elegance? Nebo je to všechno dohromady? Šatník nemá být nic jiného, než odraz vaší osobnosti a vašeho životního stylu. Já jsem teď tak nekompromisní, že je pro mě těžké koupit nové věci. A díky bohu za to! Pokud si něco vyzkouším, a nejsem si 100% jistá, že to splňuje moje požadavky, tak si to nekoupím. Dříve bych si to stejně pořídila a později litovala vyhozených peněz. Vím, jaké mám ráda barvy a materiály, jaké mojí postavě sedí střihy, a také kde seženu hezké a poctivě udělané oblečení. Navíc jsem ve stadiu, kdy mi velikost a obsah mého šatníku jednoduše stačí a v podstatě nakupuji jen to, co skutečně potřebuji, nebo nahradím kousky, pro které časem najdu lepší a pokud možno i udržitelnější alternativu.

  6. Kde nakupovat udržitelně? Můj současný šatník není udržitelný. Proč tu tedy vůbec píši o Fashion revolution? Protože mám v šatníku kousky koupené v minulosti, které nemá smysl vyhazovat, dokud slouží. Jakmile ale příjde čas je nahradit, budu se snažit, aby se jednalo o udržitelnou tvorbu. - Podpořte místní tvůrce - většina z nich si dává na použitých materiálech a postupech skutečně záležet. Navíc si můžete být jistí, že vaší novou sukni neušilo dítě v Číně, protože musí, ale Maruška z Brna, protože chce. A to je sakra velkej rozdíl! Pomůžete také udržet tradici maloobchodu a malé značky díky vám budou moci konkurovat těm nadnárodním. Tady najdete seznam obchodů, kde se místní tvorba prodává, a tady také nacházající trhy. Ne všechna místní tvorba je sice udržitelná, ale pořád má menší dopad na planetu i lidi, než ta z asijských továren. - Objevte udržitelné značky - Slou.cz je projekt věnovaný přímo pomalé módě a na jejich webu najdete kromě bezva informací i tipy, kde nakupovat online i naživo. - Oblečení z druhé ruky - pokud vám tahle varianta nevadí, tak vězte, že v sekáčích můžete najít skutečné podklady. Textilního odpadu je nepředstavitelná hromada, takže vdechnout jim druhý život je skělá možnost, jak planetě trošku ulevit. - Udržitelné kolekce velkých značek - já vím, že není lehké nakupovat u malých značek úplně všechno. Tak pokud zavítáte k těm velkým, zkuste se aspoň podívat, jestli mají udržitelné kolekce, jako je zboží z bio balvny. - Naučte se šít - třeba od maminky nebo od babičky, nebo na některém z kurzů. Budete tak mít kontrolu nad původem a kvalitou látky a ušijete si skutečný originál.

Tipy na konec

  • Cílem není vše vyhodit a ihned to nahradit udržitelnou módou, proces by měl být postupný.

  • Ideální stav je mít v šatníku jen to, co nosíte často a rádi. Možná vás překvapí, jak málo kousků vám bude stačit, pokud budou vhodně zvolené.

  • Sledujte projekty a značky zabývající se udržitelností nejen v módě a vzdělávejte se. To vám pomůže dělat při nakupování ty správné volby.

  • Inspirujte své okolí a jděte příkladem. Ukažte, že móda a udržitelnost mohou jít ruku v ruce.

Prošli jste si podobným procesem, nebo se na něj teprve chystáte? Budu moc ráda, když budete sdílet vlastní zkušenosti.


Díky za to, že se nad tímhle důležitým tématem zamýšlíte. Dáša

90 zobrazení