Nedávno jsem opustila pohodlné, skvěle placené a stabilní místo v korporátu a rozhodla se změnit svůj směr. Nechte se provést mým příběhem. Věřím, že právě z životních příběhů ostatních se inspirace čerpá nejlėpe.
Ten známý tichý hlásek
Taky ho někdy slyšíte? Nelibě vám připomíná, že nežijete zcela v souladu se svými potřebami, zájmy a přesvědčením. Že k sobě nejste pravdiví. Tak ten mi nedal pokoj. Jsou tomu asi dva roky, co jsem se ocitla v nepříjemné situaci kvůli náhlým zdravotním problémům. Objevila se panika, strach z nejisté budoucnosti a kolotoč problémů v osobním i pracovním životě. Už tehdy ten dříve tichý hlásek začal zesilovat.
Uvědomila jsem si celkem rychle, že jediná jistota, kterou v životě máme, je smrt. A měli bychom se podle toho zařídit. Zdraví, dobré vztahy a nebo třeba příznivou ekonomickou situaci nemůžeme považovat za samozřejmé. Bohužel lidský mozek má tendenci reagovat 10x více na negativní, než pozitivní podněty. Proto se tolik z nás vzmůže až tehdy, kdy si lízneme dna.
Nic neumím, v ničem nevynikám
Takový jsem ještě před těmi dvěma lety měla pocit. To mi zatím plně nedocházelo, že jsem svojí vášeň jen zazdila společenskou agendou, ve které se jede na výkon a výdělek. Studovala jsem praktické obory slibující dobré pracovní místo, zapomněla jsem ale zvážit, jestli mi přinesou také pocit štěstí a naplnění.
Zdravotní problémy mě donutily moje existenční otázky rychle řešit. Netušila jsem totiž, jestli se můj stav někdy vrátí do normálu, nebo se dokonce nezhorší. Najednou jsem cítila, že už nemám čas si lhát. Byla to jedna šupa za druhou. Začla jsem vyklízením prostoru kolem sebe, ve kterém jse si pečlivě shromažďovala rozptylovače, kreré mi měly zaručit alespoň povrchní pocit uspokojení.
Až na jádro
Bylo zajímavé zjišťovat, že věci a lidé, kterými se obklopujeme, vytváří jakousi vnější vrstvu našeho já. A pokud je tahle vrstva zanešená, nedostaneme se dovnitř, nebo to je natolik obtížné, že to rychle vzdáme.
Pamatuji si skoro přesně na ten den, kdy jsem darovala poslední nenošené šaty a rozloučila se s posledním toxickým člověkem v mém životě. Připadala jsem si jakoby nahá. A stála jsem v tváří tvář sama sobě a tomu hlasu, který jsem kvůli všem těm rozptylovačům dříve slyšela jen tiše.
Čekal tam na moment, až ho budu schopná a ochotná vnímat. A s lehkostí mi na mě všechno prozradil. Mohla jsem v sobě číst jako v knize, snadno a přehledně. Tuhle knihu v sobě máme všichni, jmenuje se intuice. Je v ní napsáno, jaké jsou naše morální hodnoty, na čem nám záleží a co máme rádi. Jen jí bohužel často zasunene na zadní, zaprášenou polici a postavíme před ní knihy s názvy typu ,,Na čem mi má záležet"; Autor: Ostatní lidé ve spolupráci se vzdělávacím systémem a pracovním trhem.
Kudy?
Nechci aby to vyznělo, jako že mám najednou jasno ve všech aspektech svého života. Ve skutečnosti je to spíš naopak. Jasno mám v sobě, ale teď svým hodnotám musím přizpůsobit všechno kolem, což je pořádná fuška. A taky se s některými dlouho skrytými pocity a potřebami musím vyrovnat. Pomáhají mi v tom různé seberozvojové techniky, terapie, nebo knížky. Nejvíc mi pomohla práce Tomáše Hajzlera a Janky Chudlíkové.
Jedno je ale jisté. Nedokážu už si lhát jako dřív. Proto jsem začla s nekompromisními změnami, jako je odchod z dobře placené, pohodlné práce výměnou za nejistotu a hledání svého povolání. Plně si teď uvědomuji, v jak skvělé době a části světa žiji a kolik výhod mám už jen v porovnání se svými rodiči.
Nenaplňuje mě sedět v kanceláři 40 hodin týdně a tvářit se, jako že mi záleží na misi mega-korporátu, který má tak jako většina ostatních za skutečný cíl jen maximalizaci zisku. Nelíbí se mi představa, že mám pracovat proto, abych uplatila hypotéku, nebo splátku auta a bála se udělat jakoukoliv životní změnu kvůli svazujícím závazkům. Jednoduše NE.
Co je to realita
Je těžké si to připustit, ale realitu si skutečně tvoříme my sami. Před dvěma lety jsem si nedokázala představit, že jde žít i jinak. Že se můžu vydat svou cestou, která není ta většinová. A že to neznamená extrémně alternativní život v chatě a pěstování vlasntího jídla, nebo sprchování dešťovou vodou. Alternativy existují, a je jich je mnoho.
Záleží mi na životním prostředí, dobrých mezilidských vztazích, a naplňuje mě pomáhat okolí. Také mě baví propojování znalostí srkz témata, jako jsou marketing, ruční výroba, sociální sítě a udržitelnost. Teď si z té rozmanité mozaiky snažím poskládat povolání a ujistit se, že už nebudu svůj drahý životní čas a energii věnovat něčemu, co je zcela mimo moje hodnoty a zájmy, jako tomu bylo doposud.
A i když je to nedávno, už teď mě děsí, jak málo jsem byla sama sebou. Ale není se čemu divit, když jsem byla v pro mě tak cizím prostředí a dělala jsem věci, které mi přišly zbytečné. V korporátech často slyšíte, že musíte vidět ´bigger picture´, tedy vidět věci z nadhledu, z ptačí perspektivy. Je ale zvláštní, jak ostré má ten jejich bigger picture hranice. Pokud bych totiž měla vidět věci skutečně z nadhledu, řekla bych asi jen ´Tahle práce i celá firma je pro lidstvo a planetu naprosto zbytečná.´ A nebyla bych sama. Zbytečná naše práce příjde naprosté většině z nás.
Poučení
Mrzí mě, že jsem svůj vnitřní hlas neuposlechla dřív, než se mi zlomilo zdraví. Možná by to bylo snažší. Ale možná bych se na tohle místo bez zdravotních problémů ani nedostala. Snažím se být proto vděčná za všechny životní zkoušky a snažím se motivovat lidi kolem sebe ke změně. Tolik mě bolí, když vidím své blízké ztrácet svůj čas ve zbytečných pracích. A tolik mě překvapuje, kolik lidí, včetně těch, co se tváří jako že jim záleží na kariérním růstu, má hodnoty někde uplně jinde.
Přestaňte ztrácet svůj životní čas. Změna je vždy těžká, podle mě je ale mnohem těžší žít život, který nás nenaplňuje. Nečekejte na závažné problémy, abyste prozřeli, jako jsem to udělala já. Bude to dvakrát těžší, než začínat z dobré pozice.
Připomínejte si, v jak úžasné době a části světa žijete. Kolik máte dnes díky internetu možností doslova na dosah ruky. Lépe se nám snad ještě nikdy nežilo, tak koukejte realizovat svoje sny, ať už jsou jakékoliv. Všichni uvnitř cítíte, jaké jsou vaše hodnoty, tak se jimi končně začněte řídit.
Dáša ♥